"Nemoc, Šílenství, Smrt, to jsou andělé, kteří bděli nad mojí kolébkou a provázeli mě po celý život"

Dealerka VIII

22. listopadu 2006 v 21:26 | Charlizee |  © Dealerka
Pokud nemáte rádi násilí tak tenhle díl přeskočte a nestojím o komentáře typu, že je to nechutný a tak, já vás varovala :D

Tohle se nedá vydržet. Vypnu to a raděj poslouchám ty odporné zvuky. Uvažuju proč to Tom udělal. Co si tím chtěl dokázat? Opět se mi vybavují ty staré vzpomínky na to, co jsem provedla… na moji přislíbenou pomstu. Jen díky ní jsem se nestala jednou z těch trosek co dělají Igorovi poskoky a on jim za to dává fet.
RETRO: BEKY
Co jsem to včera jenom… Unaveně se usadím na lavičku v parku. Už od včerejška jsem trochu v limbu. Dala jsem si snad extázi a uvažuju jestli jsem si nešňupla taky trochu heráku. Nasadím si brýle a opřu se. Je sychravo. Typuju, že bude pršet.
"Nazdar slečinko." Zatrne mi. Tenhle hlas mi příjde povědomý. Vzlédnu do tváře toho chlápka a smísí se vě me pocity. Je to on. Nemůže to být nikdo jiný. Ten hlas. Obličej. Postava. Je to ten čurák co mě… Mám chuť na něj skočita na místě ho zabít, jenže to by bylo k ničemu.
"Co chcete?" zeptám se rádoby otráveně, ale ve střehu. "No rád bych se tě zeptal, jestli by jsi neměla chuť si přivydělat." Prohlídne si mě se zájmem. Úžasné. V hlavě se mi okamžitě narýsuje přibližný plán.
"No záleží na tom…" přece se mu nedám tak lehce. "100 euro na ruku." Je nějakej zazobanej. Ale o prachy mi nejde! "No proč ne." Odkývnu ledabyle a zvednu se.
Zavede mě do jakéhosi pajzlu. Je tady asi deset lidí, nějací hnusní chlápci a pár ženských. Mluví spolu jakýmsi cizím jazykem. Né ruštinou ne. Tu už jsem slyšela. Ale je to podobný. Zavede mě do vedlejší místnosti, kde je postel a naštěstí i okno. Je na mě celej nadrženej. Rychle se svleče. Já si to chci vychutnat a tak nespěchám. Válí se mu tady pár provazů, no to sem si mohla myslet, že si v tom bude taky libovat. Ten hňup se nechá jen tak přivázat k posteli. Vyrobím mu roubíka z kousku prostěradla.
Teprve teď si sundám brýle a vytáhnu si vystřelovací nůž z kapsy od jeansů. Vyvalí na mě bulvy.
"Pamatuješ si na mě ty hajzle!" ostřím mu přejedu od hrudníku až k penisu a on se chvěje. V očích má strach. Nefalšovaný strach. Vrtí hlavou a něco mumlá do své rušky. Jestli si myslí, že s ním budu mít slitování, tak se krutě plete.
"Tohle máš za to, cos mi proved!" chutnu toho jeho odpornýho ptáka a uříznu mu ho. Krev vystříkne kolem a já se směju jak šílená. Svíjí se tam bolestí asi deset minut. Hezky pomalu, aby ho to bolelo tak jako mě. Jako ty bezesné noci. Mám zvláštní pocit uspokojení. A teď vrchol mého divadelního představení.
Přiložím mu nůž ke krku. "Doufám, že mi rozumíš ty hnusný prase! Ty už žádný holce neublížíš. Slyšíš!" v očích má děs. Škubnu nožem a krev vystříkne na všechny strany. Trvá to jen pár vteřin co se tam dáví vlastní krví a pak ten parchant chcípne.
A je to! Je ze mě vrah. S klidem utřu nůž do prostěradla, hodím na sebe mikinu a otevřu okno. Bezva: dva metry nad schodama! No co už. Prolezu a skočím. Těsně a málem jsem sletěla dolů. Uf. A teď hodně rychle pety domů.
BEKY
Tehda jsem to mírně nevychytala - oblečení jsem měla od krve, tak jsem se musela doma ještě pořezat a nějak to okecat. Máma a Vera mi na to skočily. V telce se jen letmo zmínili o nějaké vraždě a dál to neřešili. To u nás doma to bylo něco jinýho. Mamka a Vera jako prvnotřídní šlapky o té kauze věděly mnohem víc, jako že podsvětí no… Z úryvků jejich rozhovorů jsem se dozvěděla, že to by jakejsi rumunskej mafián a že policie od toho dala ruce pryč, prej ať si to mafie řeší s mafií… Tehda jsem se rozhodla definitivně skončit s drogama a napadl mě jediný člověk co by mi mohl pomoct….
RETRO: BEKY
Celá na nervy prolezu průchodem do zadní části klubu. Ještě nikdy jsem tady nebyla, ale slyšela jsem o tom už od pár lidí co taky berou - prej tu končej ti, co na to nemaj a Igor si je úkoluje a za to jim pak dává fet.
text: © Charlizee
pict: © dv8
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Terulik Terulik | Web | 6. června 2007 v 18:11 | Reagovat

Uááááááá ! Tak to je brutalníííí

2 Janee =) Janee =) | E-mail | Web | 23. srpna 2007 v 10:44 | Reagovat

pěknej nožík ;)... Thuhle povídku jsem už četla :)... Byla suprovní a hlavně neobvyklá.. Všichni se dycky přestěhujou a zamilujou se do sousedů... Nebo všichni už tham bydlí a zamilujou se do spolužáka.. Prostě thakový tho obvyklý.. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama