"Nemoc, Šílenství, Smrt, to jsou andělé, kteří bděli nad mojí kolébkou a provázeli mě po celý život"

Dealerka I

16. listopadu 2006 v 14:05 | Charlizee |  © Dealerka
Něco o této povídce máte napsáno v rubrice Povídky, tak si to tam prosím první pročtěte, než se pustíte do tohohle :)

"Tak co říkáte?" zeptá se Olaf, při vstupu do klubu… Olaf je kámoš naší kapely - Tokio Hotel… teprve s tímhle názvem začínáme, dřív jsme se jmenovali Devillish. No doufám, že budeme mít teď víc štěstí. Teď natáčíme desku, doufám, že nám to výjde. Jsme čtyři, já hraju na elektrickou kytaru, brácha-dvojče Bill zpívá, Georg hraje na basovku a Gustav na bicí… orientuje se? :D
No popravdě tenhle hamburskej klub působí jako pěknej pajzl, ale co bych taky mohl čekat od huliče Olafa? No jak jinak, je to tady začuzené, plno uchlastaných mladistvých - většině těch holek snad není ani 14, pár lidí tady vypadá na feťáky a některý holky na pěkný šlapky… Hm Olafe, dobrej výběr.
"Noo. Jde to." -"To jsem rád. Seženu nějaký holky. Momentík. Kde je ta pinda?!" nechápavě na něj kouknu. Rozhlíží se po nějaký holce a vede nás k nějakýmu stolu - je rezervovaný na jeho jméno, no teda.
"No huráááá." Řekne otráveně a já se kouknu směrem, kterým se dívá on. No tak to bych tady nečekal - pěkná kost, vysoká, tmavovlasá, ale její oči! Duhovka je bílá - nebýt tenkého okraje splývala by s bělmem… tohle jsem ještě nikdy neviděl. Olaf na ni mávne a ona jde naším směrem. No do prdele. Samozřejmně mi nemohl uniknout pohled, který na mě hodila… nebo se mi to zdálo? Doufám, že ne.
Když konečně dorazí Olaf ji bez jediného slova chytne a začne líbat. No kurva to snad né… neříkejte mi, že s ní chodí… Naštvaně se na ně podívám. Ten hnusák to prožívá a vypadá, že by ji nejraději spolknul. Ona má oči otevřené a sleduje mě… No vážně dívá se na mě… Raděj odtrhnu oči… Mám to snad brát jako otevřenou provokaci? Přece bych nepřebral kámošovi holku, i když Olaf by si to zasloužil.
Odthnou se od sebe. "No kdes byla! Jindy tady jseš už kdoví od kdy a dnes dojdeš pozdě. A to jsem ti říkal, že máme významný hosty!" Otráveně na něj koukne. "Tak nám kurva přiveď nějaký holky… k čemu jinýmu tady jseš!" no nestačím se divit… Být jí, tak si to nenechám líbit, ona však na něj hledí s naprostým klidem a natáhne k němu ruku. "První prachy ty kokote." Má příjmený hlas. "Kuplířko zasraná." Vyprskne Olaf a dá jí do ruky nějakou bankovku nevím jaký hodnoty. "Ale něco pořádnýho!" zapitvoří se a už jde pryč.
"Hele Olafe nemám na žádný holky náladu." Řeknu otráveně, prostě žádná holka už mě nezajímá, když je tady tahle. "No to si děláš prdel?! Tak to si vyřid s nima!" kývne směrem, kterým odešla ta holka. "No tak to já bych si klidně zašpásoval." Zašklebí se Georg.
Už se vrací… ona a čtyři další holky. Čtyři? Takže ona bude s Olafem? Kurva proč ten parchant musí mít takový štěstí. No nic… zeptám se ho narovinu.
"Hele tamto je tvoje holka?" -"Ses zbláznil? Nééé ty vole. To je pěkná kravka. Známe se. Dobře se tady vyzná, takže když něco potřebuju, jdu za ní." -"A co ta pusa?" -"No je nějaká nadržená, neviděl jsi, jak se na mě vrhla?" začne se blbě chlámat… hm jasně…
"Tak je tady máte." Řekne ta holka a propíchne mě pohledem… mňam, vůbec mi to nevadí, takový oční kontakt je mi vážně příjemný. "Ty šmejdko dal jsem ti pro pět!" začne se Olaf vztekat, ale zároveň drapne po jedný z těch holek a začne se s ní muchlovat.
Ty další holčiny si zatím přisedly automaticky ke klukům, jakoby to měly už předem domluvený a já zůstal na ocet. Neva… stejnak bych byl dnes nepoužitelný. I když - objekt mé touhy po mě hodil významný pohled, otočila se a odchází… Neřeším a jdu za ní.
Zastavuje se u baru a barmance ukazuje dva zdvižené prsty.
"Ahoj." Pozdravím ji. Příjemně se usměje… moc krásně. "Nazdar." Holčina za barem mezitím přinesla pití. " Dík Nan, připiš mi to." Mrknou na sebe.
"Předpokládám, že si se mnou dáš." Řekne a podává mi malého panáka. "A co to je?" -"Nepoznáš po čuchu?" vysměje se mi. No jo Tome, zase válíš. "Vodka. Chlast pravejch ruskejch mafiánů." Zavtipkuje a přiťukne si se mnou. "Jsem Beky." -"Já Tom." Řeknu a cítím jak rudnu…
text: © Charlizee
pict: © minipliman
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 monicka k monicka k | 17. listopadu 2006 v 13:05 | Reagovat

no woooooooow

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama