"Nemoc, Šílenství, Smrt, to jsou andělé, kteří bděli nad mojí kolébkou a provázeli mě po celý život"

Co to vlastně je?

12. listopadu 2006 v 19:51 | Charlizee |  Sebeubližování
Co vím, tak hodně lidí sebeubližování odsuzuje skoro jako nějaký zločin nebo tak něco, ale to jsou lidé, kteří o tom nic neví, neznají vás a jen odsoudí.
Sebeubližování (nazýváno také sebepoškozování) jak tomu říkáme dnes, mělo ve středověku a novověku (min. ještě za Marie Terezie) termín "pouštění žilou". Bylo používáno jako jedna z hlavních léčebných metod - tehda nařízli kůži na ruce a odpouštěli ji do "baňky". Odtékající krev tehda měla vyplavit z těla škodlivé látky. Vlastně prakticky je to celkem dobrý způsob - ženy přece taky vyplavují z těla škodlivé látky i s krví (nemusím doufám říkat kdy :). "Jestliže černá a hustá jest, tedy má krev běžet nechati, dokud slabší a řidší neteče" - jako je fakt, že to asi nebylo jako v dnešní době při odběrech krve že. Takže krev tekla tak dlouho dokud nezřídla, ale to už kolikrát bylo pozdě - prostě to byl dost riskantní zákrok, pokud jste nevěděli kdy máte dost.
O této "poruše" za veřejně začalo mluvit před dvanácit lety, kdy se k němu v rozhovoru pro BBC přiznala princezna Diana. Dnes by se dalo nazvat jakýmsi "protidepkovým trendem".
Sebeubližování by se dalo nazvat jakousi obdobou pouštění žilou. V dnešní době sice již máme léky na uklidnění a takové ty sračky, jenže to taky není bez rizika. Asi hodně lidí vám řekne, že se jim uleví třeba po odběrech krve, někdo si pomůže tím, že se poškozuje.
Podle mého názoru je hodně důležíté v tomto hledat spojitosti. Lidi, kteří tímto trpí hledájí klid v bolesti nebo snad jakési ujištění, že jsou ještě schopni cítit jinou bolest než tu psychickou a toto jim při tom pomáhá. Vážně mluvím z vlastní zkušenosti.
Svým způsobem není na sebepoškozování nic tak hrozného, pokud ovšem víte kde máte hranice. Nejednou se stalo, že si lidé v zápalu boje nařízli kůži moc silně... Nehledě na to, že dost často trpí i vaše okolí - mají o vás strach.
Co s tím? Hodně lidí radí promluvit si s takovým člověkem o jeho problému, ale co když ani on sám není schopen říct co ho k tomu vede? Znám holčinu, která tímto trpí a ona mi říkala, že nemá chuť si to dělat jen když je se svým přítelem. Je to snad jakýsi způsob jak z toho ven? Zbavit se stresu a najít si něco co mě baví? Určitě ano, určitě existují aktivity, které vás přimějou nemyslet na to, kde se pořežete příště. Někdy stačí si opravdu jen s někým promluvit.
Jenže co když si z toho člověk vytvořil jakéhosi pomyslného "koníčka"? Jít za terapeutem? Určitě je dobré to zkusit, pokud vám to začíná vadit nebo pokud vám to nabídne někdo z vašich přáte nebo rodiny - čím dřív tím líp. Pokud příjdete za někým opravdu dobrým rozhodně vám výjde vstříc a snad vám to i pomůže.
Vlastně já sama nevím jak z toho ven. Taky se někdy pořežu. Z toho když mám hroznou depku a jinak třeba proto, že na to mám prostě chuť. Vlastně jsem to uděla zrovna dnes ráno, včera jsem neměla dobrej den a teď už je mi fajn. Právě to mě "přinutilo" napsat tenhle článek. Tím vás rozhodně nechci nabádat k tomu aby jste s tím začali - není to nic pěkného, hlavně ne když vám kámošky řeknou, že se chováte jak psycho. :(
Pokud by jste o tom chtěli pokecat nebo tak něco, napiště mi klidně na:
ICQ: 292-026-216
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 yellowangel... yellowangel... | Web | 17. listopadu 2006 v 21:31 | Reagovat

ach jo..chci se ti omluvit...možná by "ti co si ubližujou" potřebovali trochu pochopení...já vim  ,že některý okamžiky sou hodně těžký...ale asi bych todle nikdy neudělala...nemám ráda krev

2 Charlizee Charlizee | E-mail | Web | 17. listopadu 2006 v 21:34 | Reagovat

jasně... je to hodně o pochopení :) ale jinak v poho

3 ufounka ufounka | Web | 17. listopadu 2006 v 21:53 | Reagovat

chtěla sem ještě dopsat ..aneb ufounka,ale prstíky stiskli dřív..:-)

4 Charlizee Charlizee | E-mail | Web | 18. listopadu 2006 v 10:21 | Reagovat

v poho... já to pochopila :)

5 Kate Kate | Web | 6. prosince 2006 v 16:46 | Reagovat

Hm.. prooomin.. ale s něčím s nesouhlasím.. :( nevím, ta souvislost s pouštěním žilou.. asi ji tam vůbec nevidím.. oni si ji přeci nepouštěli sami.. nehapu názor že se někomu uleví když mu odeberou krev.. To je asi z trochu jiného soudku, nez sebeubližování..

"Svým způsobem není na sebepoškozování nic tak hrozného" ach jo.. tohle je hrozna blbost.. není to vůbec pravda.. :( sebepoškozování lidi ničí. jak fyzicky tak psychicky.. jsou z toho deprese, silene psychicke nasledky( treba to ze clovek "vybouchne" temer pri jakekoli prilezitosti) ma porad spatne nalady, musi na to porad myslet, silene spory s blizkymi, a ti blizci kteri o tom vedi, tak ty to neskutecne ubiji.. a nici je to taky.. samozrejme to ma vliv i na ty kteri o tom nevedi.. protoze zmena chovani je velice zretelna... a je toho jeste vic. no a fyzicke-napriklad anemie, nedostatek zeleza.. sebeposkozovani je spatne.. je spatne uplne cele.. a nestane se konickem, nybrz normalni hnusnou zavislosti, zamotanym kruhem ze kteryho se skoro nejde dostat.. :(

Promin, vazne nechci abys to brala jako nejaky hnusny narazky.. :( doufam ze se nenastves..

nechci se do Tebe nijak navazet.. tak odpust..

6 Charlizee Charlizee | E-mail | Web | 6. prosince 2006 v 20:29 | Reagovat

nene, nezlobím se, naopak jsem ráda za tvůj názor - prostě to každá vidíme jinak a každá k tomu co děláme máme jiný důvod

no nevidíš spojitost - já ji v tom třeba vidím, možná jsem to v tom článku špatně definovala, ale účelem pouštění bylo pacientovi ulevit a mě se třeba uleví, když to dělám... no od tohohle bych upustila

pro mě osobně je spíš sebeubližování vysvobození a jelikož lidem okolo mě, je to jedno a rodina o tom neví, tak mi nějak neubližuje... psala jsem v tomto článku svůj názor na to, co dělám a názor na to, co jsem slyšela od ostatních, někdo to třeba zvládne tak, že se nestane závislým a pak to tak špatné není ne?

7 Kate Kate | E-mail | Web | 6. prosince 2006 v 21:25 | Reagovat

No, ja neznam nikoho kdo by se na tom nestal zavislim.. asi hodne zavisi na duvodech a na tom jaky ma dotycny clovek problem, pokud je to jen otazka nejakyho obdobi, kratkyho, snad by bylo mozny aby nevznikla zavislost.. ale ze vsech lidi ktery znam co si ublizuju, opravdu ublizuji a nejde jim jen o zviditelneni se (cimz rozhodne na nic nenarazim) neznam nikoho u koho by nevznikla zavislost.

Muzu se zeptat jak dlouho si ublizujes? a v jake intenzite? (pokud to sem nechces psat, napis na mail, pokud se Ti chce vubec odpovidat)

Nevim.. ale proste.. sebeublizovani je spatne..  mozna nevznikne zavislost ( i kdyz myslim ze tak v 99,8% ano) ale je to spatne.. nici to cloveka, jeho osobnost.. jeho zivot..

8 Kate Kate | E-mail | Web | 6. prosince 2006 v 21:34 | Reagovat

Jo, a ja vim co je to pousteni zilou.. a stejne mi to porad zadnou souvislost nedava.. :) ale nevadi..

9 Janie Janie | E-mail | Web | 6. prosince 2006 v 22:14 | Reagovat

tak tenhle článek mě docela dostal.... vlastně ani radši psát koment nebudu...

10 Charlizee Charlizee | E-mail | Web | 6. prosince 2006 v 22:16 | Reagovat

právě jsi ho zlatí napsala :D

11 Scretchy Scretchy | E-mail | Web | 6. prosince 2006 v 22:41 | Reagovat

Tak tohle je... dejme tomu, že šokující zjištění... nečekala bych to a už vůbec ne od tebe. Vím, že nestojíš o falešnej soucit a proto se o to možná radši ani snažit nebudu i když mě to vážně dost mrzí... Asi bude lepší, když se o tom spolu bavit nebudem, aly chci ti říct jednu věc...Ať už jsi jakákoli, děláš cokoli a žiješ jakkoli, budeš mou dobrou kamarádkou za kterou jsem jedině ráda a přála bych si abys našla sílu na to skončit s tím... Já...už nemám slov...tak snad kdyby sis chtěla o tom promluvit nebo tak jsem tu pro tebe (;

12 Scretchy Scretchy | E-mail | Web | 6. prosince 2006 v 22:41 | Reagovat

Jo a chápu tě, moc dobře tě chápu i když se to nezdá a nic ti nezazlívám...

13 Charlizee Charlizee | E-mail | Web | 7. prosince 2006 v 20:34 | Reagovat

Scretchy ty jsi zlatíčko a moc ti děkuju :)

14 Ell Ci Ell Ci | Web | 25. září 2007 v 22:24 | Reagovat

Taky se řežu .. dva roky a uklidňuje mě to,cítím se po tom taková uvolněná a na nic,co mě trápí aspoň chvíli nemyslím ... :( když tak koukněte na můj blog,je sice pár dní novej,ale něco už tam mám .. tak můžete rozvést diskuzi i tam,moc ráda si popovídám s lidičkama,který tohle chápou ...

15 Ell Ci Ell Ci | Web | 26. září 2007 v 20:07 | Reagovat

jo přesně tak ...... pro mě jsou to skoro až nepopsatelné pocity,do zdi ? ... ale to není taky to nejlepši .. nE ? :(

16 Charlizee Charlizee | E-mail | Web | 27. září 2007 v 12:25 | Reagovat

jj prostě se to musí zažít, aby člověk porozumněl.. jj do zdi.. není to nej, ale většinou stačí jednou dvakrát a je to ok.. kdežto když jsem se řezala, tak jsem nevěděla kolikrát kdy přestat a ruku jsem měla celou podrápanou během několika vteřin..

17 Es2017 Es2017 | E-mail | 17. února 2017 v 11:52 | Reagovat

Ahojte, som študentkou psychológie v Olomouci. Oslovujem vás prostredníctvom tohto príspevku z dôvodu, že *hľadám* ľudí - konverzačných partnerov pre svoju bakalársku prácu, ktorá je zameraná na zámerné sebapoškodzovanie. Výskum bude prebiehať formou rozhovorov. Všetko bude kompletne ANONYMNÉ. Hľadám ľudí vo veku od 18 rokov, ktorí sa v minulosti či naďalej v súčasnosti sebapoškodzujú. V prípade akýchkoľvek otázok ma prosím kontaktuje prostredníctvom mailu: vyskumdsh2017@gmail.com. Ďakujem vopred.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama